„Ale ono je opravdu obvykle lépe, koupit zene boty o císlo vetsí,“ opakuje znovu generál.

Pokrcím rameny.

„Mám své rozkazy, generále.“

Generál srazí podpatky. Téhle argumentaci rozumí. Rozkaz je koneckoncu rozkaz.

Jeste s horkými botami v brasne vyrázím do ulice Viamonte na lekci v Escuela Argentina de Tango. Nakonec zustávám skoro celý den a absolvuji tri: Postoj a balance, Milonga con Traspié a Eleganci a muzikalitu. Býval bych dal jeste jednu, ale lektori na Giros & Sacadas jaksi nedorazili. No tak snad ve stredu.

Jak jsem tu déle, uz nejsem ze vseho tak stastný a dívám se na lekce kriticky. Opravdu jsem na zacátku nadsene popisoval prenásení váhy? Opravdu se mi líbily lekce Francesca „Lets Gym“ Bonaventury?

K první lekci: Hugo! Az se budu chtít príste drzet s nekým drzet za ruce a houpat se do rytmu, vyrazím na sraz hipíku a ne na lekci tanga. Jinak ok!

V ulicích Baires neustále nekdo proti necemu nekde pred necím protestuje. Je to takový národní sport a místní se mu oddávají s nebývalou vásní.

Dneska napríklad protestují v jednom parku studenti státní univerzity proti predcasným volbám. Po návratu do ulice Perú je najdu shromázdené kolem zátarasu. Zel ten zátaras je jaksi presne v tom bloku, kde mám hotel. V tom samém bloku také policejní stanice, kam milé studenty odvezli rovnou z demonstrace. Pred policejní stanicí stojí kordón policistu se stíty.

Lovím nejaká slovícka a policisté me nechávají projít. Pozdeji na balkóne se na chvíli vzívám do role cumila. Ve skandování davu se neustále opakuje Ole, ole, ole a libertas a v jednu chvíli dokonce vidím vlajku Boca Juniors.

Inu je tolik vecí, kvuli kterým se musí demonstrovat a tak málo casu! Tak to holt svezou dve akce v jednom, ne?

Happening trvá az do rána.