O slovo se hlásí jet lag.

Následujících nekolik hodin budu uvazovat, jestli mi prechozená chripka konecne vrací úder, a nebo je to jen následek casového posunu. Jet lag prejde az druhý den k veceru. Hurá. Mohl bych ríct, ze s vekem snásím casový posun hur, ale ono tezko soudit, nebot do svých triadvaceti jsem z Evropy nevytáhl paty.

Moskva se nepocítá, z Kremlu sel vzdycky mráz, na tom nic nepoznáte.

Probouzím se v takové malé jeskyni, tj. místnosti trikrát tri metry bez oken. Predstava, ze bych tu mel strávit následující tri týdny se mi moc nelíbí. Nastestí me vcerejsí zázitek s taxikárem trochu vzpruzil, takze jeste vcera jsem majiteli na otázku, jak dlouho se zdrzím sdelil, ze budto jednu nebo dvacet nocí, a ze se jeste uvidí.

V Argentine jsem poprvé, rekl jsem mu, a druhý den si chci projít okolí a obhlédnout si dalsí bydlení. Navíc jsem si vzápetí dal pravdepodobne nejdrazsí jídlo, které na jídelnícku meli a celou akci jsem zavrsil nadprumerným spropitným.

Zkrátka, snazil jsem se vzbudit dojem: toho hocha si tu musíme udrzet!

Zdá se, ze se to podarilo, protoze z puvodních 18 euro za noc se náhle stává 15 euro za noc i se snídaní a navíc mi bystre mení jeskyni za vetsí pokoj s dvermi a balkónem do ulice. Je to starý koloniální dum v San Telmu, jedné z tech nejstarsích ctvrtí v Buenos Aires. Mám tedy presne to, co jsem od zacátku chtel.

Kazdý, kdo romanticky sní o starém dome ve staré ctvrti s dvermi do ulice by si mel uvedomit, ze mu pak v noci pod okny projede pet autobusu za minutu.

A nejsou to zádné vytunené Karosy.

V pruvodci se doctete, ze smenárny, cambios, se nacházejí na kazdém rohu. Ve snaze nejakou najít pak prochodím znacnou cást dne. Podarí se a podarí se i vyzkouset bankomat. S funkcní kreditní kartou se cítím prakticky neporazitelný!

Je to vpravde víc, nez tesák za pasem.

Skutecne si obejdu i pár okolních hotelu, a pro zajímavost nakouknu treba do hotelu Bolívar, který je s prehledem nejlevnejsím ubytováním, které v San Telmu muzete na netu najít. Je to celkem slusná díra. V pokoji s koupelnou chvíli marne pátrám po koupelne. Ukazuje se, ze tam skutecne, ale chce to docela slusnou predstavivost ji uvidet. Tolik k alternativám bydlení.

Vecer si majitel, který me chce zapsat jako hosta, privádí svojí zenu, která umí perfektne anglicky. Klukovi je asi kolem triceti, jeho zena je mladsí, studuje umení. Jak taky jinak! Tady je kazdý umelec.

Jdu si lehnout.

Pred spaním se ucím císlovky od jedné do desíti, pak zhasnu.

Uno ovecka, Dos ovecka, tres autobus, cuatro autobus...