Muj kontakt, který mi má doporucit dobré lektory v Baires, je zatím stále k nesehnání a El Tangautu porád nemám. Dopoledne tedy beru zavdek informacním letákem a jako obvykle pouzívám pravidlo, ze nejblizsí lekce bude jako první lekce dobrá jako kterákoliv jiná.

Kolem poledního me proto muzete videt v ulici Carlos Calvo jak obcházím kolem císla 948, kde sice podle letáku má být Mariposita de San Telmo, kde ale na první pohled není nic. Anonymitu baráku podtrhuje jeho sedá fasáda.

Nakonec zvoním na jediný zvonek u císla 948 a nejaký zenský hlas mi ríká, ze jsem tu správne a at se postavím k císlu 950, ze je tam za pár minut.

Za nejakou dobu se skutecne otevrou dvere u císla 950 a hlas z císla 948 me uvádí do hezkého tanecního studia. Jak se pozdeji ukazuje, studio se nachází pod malým hotelem a lekce zde dávají Francisco Forquera a Carolina Bonaventura. Dávají mi rozpis lekcí, první je uz dnes vecer. Ucí sice prevázne Tango Salón, ale v podstate jsem pripravený tu vyzkouset skoro vsechno, co se namane, a pozdeji to utrídit. Vzdor svému nespornému úspechu v El Balconu se ale treba nepohrnu do Tango Escenario, na druhou stranu Tanga Salón, Milonga i techniku pro muze je ok.

Vysvetlení: Aby toho nebylo málo, tak Milonga je nejen název tanceního vecera tanga, ale také samostatný tanec. Obvykle mylne povazován za 'rychlejsí tango' skýtá mnohá veselí pri pohledu na tanecníky, kterí tuhle teorii slyseli a uverili jí. Milongu bych se naucil rád, kdyz nic jiného, tak pri ní bývá volneji na parketu.

Jako bonus si odnásím nejspís poslední ríjnovou El Tangautu.

Tolik k metode cekání, az se veci vyresí samy.

Je vecer a zacátecnické stestí me, zdá se, definitivne opustilo.

Pochopím to hned zkraje, kdyz prijde holka kolem triceti s pushupkou az na ramena a kamenným oblicejem. Velmi záhy jí v duchu zacnu ríkat Vdova - tvárí se, jako kdyby jí nekdo umrel a já jsem za to mohl.

Cestne, jeste nikdy jsem se nesetkal s nekým, kdo by mi takhle dával najevo, ze nic neumím, a ze jsem mu tak straslive nesympatický, jako to delala ona. Protoze me ale jen tak neco nerozhází – viz. slon a mrtvá kachna – pred lekcí se s ní roztancovávám. Zpusob, jakým svihá nohou, me zprvu prekvapí a chvílemi si nejsem jistý, zda je to jeste tango nebo uz karate.

Holt tohle není milonguero, na které jsem zvyklý z Prahy.

Kdyz skoncíme, zanechá me navíc v myslenkách, zda gracias v nejakém slangovém významu neznamená taky zmizni.

Hodina zacíná tím, na co jsem od argentinských lektoru, kterí zavítají do Prahy, zvyklý: rozchozením do hudby. Kazdý sám opakuje kroky po lektorovi. Tohle mám rád, clovek tak spís chytne pred výukou slinu.

Tématem je jediná figura, která se v prubehu lekce rozvíjí. Dva kroky dopredu, svihnout nohou, barrida – alespon myslím – úkrok stranou, svih, barrida, boleo, ocho atras, ale s tím, ze ho vlastne delá i chlap, címz pádem musí dvakrát preslápnout, a pak na synkopu kolem partnerky.

Dozívat decka, techhle nesmyslných výlevu, z nichz nepozná nic ani ten, kdo ty výrazy zná, se nebudu dopoustet casto.

Zacnu se docela potit a není to jen tím, ze se pri strídání partneru znovu setkávám s Vdovou. Tango Salón je pro me proste tezké, jelikoz jsem zvyklý na klidné preslapování u milonguera. Jenomze naucit se to chci! Nekteré figury, které se mi líbí, se proste se sdílenou osou delat nedají. Navíc ve me zacíná klícit myslenka, ze pokud je milonguero zálezitostí pozdního veku – a podle milong tady i podle lekcí, to tak vypadá – mozná bych se mel naucit taky neco více adekvátního mému veku.

Vdova me dulezite poucuje, ze ji nevedu, ze danou figuru delá jenom proto, ze ví, ze jí má delat a vubec, ze jsem se mel zeptat lektora, jenomze ted ne, ze jo, ted uz je pozde, na to jsem mel myslet drív. No co bych k tomu tak rekl? Snad jedine, ze kazdý bude mít ve stárí takové vrásky, jaké si zaslouzí. Být jí, tak to s tím krcením cela zase tolik nepreháním, protoze v padesáti bude vypadat jako klaun.

Loucím se s ní a mám pocit, ze se mi do slova gracias! podarilo vrazit ten pravý slangový feeling.

Pozdeji s jinou partnerkou se na to ale preci jenom zeptám, protoze je to celkem bezná chyba, která se mi deje casto. Jak partnerka, tak Carolina me ujistují, ze si s tím nemusím delat starosti, ze vedu vcelku dostatecne. K cemu ovsem mají výhrady je zpusob, jakým drzím levou ruku a také to, ze se nekdy zakláním, plus radu dalsích vecí. Ale nedelej si starosti, na tom zapracujeme. Potvrzuje mi to muj puvodní predpoklad, ze budou ucit tango tak, aby bylo hodne pro oko.

No a vlastne proc ne? Lekce se mi líbí a ve stredu tu budu nejspís zas.