Vezmete si treba me. Po nekolika trapných pokusech zaujmout intelektuály, které pozdeji vyústily v jeste trapnejsí minimalistické texty na facebooku, se vracím ke svému puvodnímu stylu, jenz by mohl být charakterizován výrokem jednoho chytrého cloveka - ano, tusíte správne, byl jsem to já - který rekl: "Podívejte, ona ta nase generace vlastne celkem hovno zazila, takze co po nás vlastne chcete?"

Musím ted se sebou na chvíli klausovat. Má pravdu ten chlapec! Co by po me kdo mohl chtít? Nikdy asi nebudu psát zneklidnující texty, protoze kdybych chtel napsat zneklidnující text, tak napísu, ze ctyricet osm procent ceských muzu zemre na rakovinu tlustého streva. To je podle me zneklidnujíc az az.

Kdepak, vrátím se pekne k tomu, co tak nejak vychází z toho, co jsem zazil. Ano, tusíte správne, práve z toho! Provedu, takríkajíc, restart celé série. Ostatne dneska je to docela moderní. Hodne se to pouzívá napríklad tehdy, kdyz nekdo zpacká neco takovým zpusobem, ze uz mu vlastne ani nezbývá nic jiného, nez zacít znovu. Znáte to, ne? Star Trek, Batman, Bible.

Posledním takovým zdokumentovaným pokusem o restart nejaké série je legendární proslov amerického prezidenta v Káhire, ale obamám se, ze i pres veskerou snahu nebude zrovna tahle série ani na druhý pokus nic moc. Není Boha krome Boha, a kapitán Kirk byl taky jenom jeden.

Nedávno jsem vysvetloval celou tuhle zálezitost s restartem Fotografovi, tedy to, jak jsem se znovu dostal do bodu nula, a tyhlety veci, ale nejsem si úplne jistý, jestli me pochopil. Vlastne si nejsem tak docela jistý, co vlastne slysel, protoze kdyz jsem koncil slovy: "finally empty," poplácal me Fotograf po rameni a rekl:

"Gratuluju. A kdo je ta stastná?"

No tak fajn. Kdyz nic jiného, poslouzí to alespon jako taková aluze na povídku, kterou sem zacnu dávat od prístího týdne. Neslibuju, ze se u ní budete bavit, ze je dobrá, nebo ze sem pak zacnu zase psát pravidlene. Jediné, co bych vám tak jeste mohl slíbit, je, ze se naucím psát cárky pred "a". Casem. Mozná.