Tento kenský deník byl puvodne vystaven na jiné adrese. Protoze se mi ale nechtelo udrzovat obe adresy(puvodní brzo zanikne), rozhodl jsem se ho upravit a presunout sem. Pro úcely této stránky byl deník zkrácen, nekteré cásti byly prepsány a byla doplnena diakritika.
Zacátkem cervence roku 2007, zrovna jsem si po peti mesících dával svojí první cigaretu, me napadlo, ze bych se mohl nechat ostríhat dohola. Jak tak sedím v kadernictví, kam jsem si pred tím donesl magnetofonový prehrávac, napadlo, me ze pojedu do Keni. Doufám, ze me zatím stíháte sledovat. Zmáckl jsem play a zatímco Stríhali dohola malého chlapecka, mne se v hlave pocal rodit plán.
Mozná se ptáte, jak asi naplánuje cestu nekdo, kdo toho sice moc nenacestoval, za to toho o cestování hodne cetl a vetsina z toho jeste navíc byla z Knihovnicky Odvahy a Dobrodruzství.
Tedy jiste, prírucka Jak vycházet s námorníky, kterí jsou uz tri mesíce bez zenské v deseti lekcích od ctihodného Abrahama J. Gordona mi na první pohled k nicemu nebyla, ale nenechte se mýlit. Jak já ríkám: jeden by nikdy nemel pohrdnout trochou toho starosvetského poucení.
Vezmete si treba me. Svou pout jsem mel zacít v Nairobi, kterému se ríká Mesto zlodeju, coz by samo o sobe jeste nebylo tak zlé, problém je jaksi ten, ze mu tak ríkají sami jeho obyvatelé. Navíc jednou z variant, kterou jsem zvazoval, byla cesta na sever. Problém se severem Keni je ten, jak se doctete v pruvodci, ze sever Keni je rídce obydlen a do nekonecna se tam táhnou vyprahlé pláne, které krizují silnice nevalné kvality a jen tu a tam se k nebi dramaticky zvedá skalní masiv. Jinými slovy jediná moznost, jak se tam dostat, je stopnout si kamion.
Reknu vám to asi takhle: Po prectení zázitku ctihodného Abrahama J. Gordona jsem tuto variantu, kterou muj zcestovalejsí kamarád Luke nazývá Anal Intruder, nakonec definitivne zavrhl.
Po nezbytném ockování, které samo o sobe vyjde stejne draho jako prumerná dovolená na Jadranu, jsem si zakoupil letenku a vybaven radou, kterou mi pred odjezdem dodal kamarád Grayhead, jsem dopravil svou plesatou, lec viditelne uslechtile tvarovanou lebku, na africkou pudu.
"Nesukat cernosky, nesukat cernosky, nesukat cernosky," radil mi to poslední ráno Grayhead, „AIDS je tam jako chripka.“ Pak se na me jeste jednou podíval a dodal: "v tvém prípade bych si radeji hned na letisti slápnul na varlátka."
