Ríká se, ze pokud nevydeláte svuj první milión do triceti, uz ho nevydeláte nikdy. Mne je pres tricet, a ackoliv mi inflace sla celou tu dobu naproti, svuj první milión jsem vydelat nestihl, a tak jsem si rekl, ze je mozná na case prestat blbnout a porozhlédnout se po nejakém klidném a dobre placeném zamestnání, behem nehoz bych mel cas na ty opravdu dulezité veci v zivote jako je sex, tango a olamování trnu z ruzí.

Zaujal jsem tedy k výzve svého bývalého kolegy, abych se u nej ucházel o práci reditele, kladný postoj, a rádne oholen a upraven jsem se dostavil na pohovor. Kolega mne provedl po firme, povídá, tohle jsou grafici, tohle jsou programátori, a tohle je tvoje kancelár. Znáte to ne? Stul, pocítac, gauc, balkón, záchod, sprcha, vírivka a tak dál. Takhle nejak jsem si to vlastne predstavoval. Jenomze já taky nekývnu na vsechno, se mnou to není jen tak. Práci si vybírám s opatrností cloveka, který si nejasne vzpomíná, ze si tady nekde do trávy polozil hrábe, to znamená, ze naslapuji opatrne.

Z budovy firmy jsme tedy zamírili do hospudky páté cenové skupiny, kde jsem se pri obede mel na vsechno vyptat.

Cestou vozem si kolega zapnul hands-free, aby si vyrídil jeden telefonát v jisté telekomunikacní spolecnosti, kde s VIP zákazníky, kterým je, nesmejí komunikovat o víkendech, coz pro bezné zákazníky neplatí, ti si naopak mohou volat, kdy chtejí. Monotónní cekací melodie me po chvíli zacala uspávat, takze kdyz se konecne nekdo na druhém konci urácil zvednout sluchátko, vnímal jsem jen napul. Docista mne probral az koleguv mírne zvýsený hlas:

"Nevede vám tam nejakej kabel?" ptal se zrovna slecny v call centru, "ne? Urcite ne? Mel by být nekde pod vámi. To nevadí, tak az ho najdete, tak si ho dobre prohlídnete, protoze to je vase vedení, na kterym si sedíte. To snad totiz ani není mozný, jak vy jste blbá! Haló? Haló? Ty vole, vona mi to zavesila."

Kolega se jen mírne vydýchal a uz vytácel císlo nejmenované telekomunikacní spolecnosti znovu.

"Dobrý den," rekl tentokrát uz o mnoho smírlivejsím hlasem, a já se zaradoval, ze konecne pochopil, ze po dobrém toho s lidmi dosáhne víc, "mel bych tady vzkaz pro vás, a pro vsechny vase zamestnance. Mohla byste si ho napsat? Papír a tuzku? Ano, jiste, pockám."

Kolega vypnul hands-free, vzal si telefon do ruky, a prilozil ho k uchu.

"Tak uz? Skvelé, tak tedy, ehm, JDETE DO PRDELE VY KURVY JEDNY VYJEBANÝ!" zarval a zavesil.

Pak jsme zaparkovali pred hospodou.

Nevím, jak je to dneska zvykem, ale pred tou hospodou na nás cakala kolegova manzelka. Já jako nemuzu ríct, ze bych byl buhvíjaký odborník na prijímací pohovory, v zivote jsem absolvoval dva, a i kdyz k tomu prvnímu si muj budoucí zamestnavatel manzelku neprivedl, jeste porád to muze být tak padesát na padesát, ze se to tak delá. I tak me to ale prekvapilo, a prekvapilo me i to, ze si s sebou ta manzelka privezla desetimesícní mimino, a úplne ze vseho nejvíc me prekvapilo, kdyz nám tam to díte nechala na hlídání a sla do fitka. Pak uz me teda neprekvapilo nic.

No takze jsme tam sedeli já, kolega, a jeho malé díte, které díky legracní cepicce vypadalo jako obrí spermie. Kolega dokrmoval spermii presnídávkou, a jen tak mezi recí jsme pri tom probírali financní situaci firmy. Prakticky obchodní jednání bylo jen chvílemi prerusováno roztomilým kasli, kasli a v jednu chvíli, to kdyz kolem procházela povadlá servírka, i kolegovou zádostí, aby mu to obalila ve strouhance, pricemz k ní natahoval ruce s prckem.

Zrovna ve chvíli, kdy nás servírka se znechuceným výrazem opustela, a kolega mi se spikleneckým výrazem sdeloval, ze to pred tím byl jenom takový zert, protoze ve skutecnosti si to samozrejme porídili na orgány, se vrátila manzelka, posadila se k nám a povídá:

"Tak co, kluci, jak to slo?"

"Jo, já myslím, ze docela dobre," odpovedel muz, který se behem posledních pár sekund propadl v mém seznamu kandidátu na babysitting opravdu hodne dozadu, "vid? Tutu, nunu."

"Tak mi ho dej," rekla manzelka, prevzala prcka a podezrívave nasála vzduch nosem.

"Ty, Krale, von se posral," rekla pak, "cuchni k nemu."

Kolega se zatváril vydesene a ukázal na me.

"Proc já? At k nemu cuchne Engeor!"

Nacez se oba dva podívali na me. Já k tomu prckovi sice necuchnul, pác mám úroven, ale tu práci jsem vzal, protoze já krome toho, ze mám úroven, mám rád také výzvy.